II. dobrodružství
NA ÚVOD
No, musím říct, že jsem se nějak rozepsal, a tak budu psát dál, bohužel se nám to na domovskou stránku dobrodružství nevešlo, tak uděláme druhý díl. Věřím, že se vám bude líbit stejně, jako ten první a budete ho číst s oblibou. No, jsem zvědavý, co se mi zas přihodí.
Jak moje páníčka slavila narozeniny
Moje nejhorší procházka
Byl to strášný den! Šel jsem obvyle večer na procházku. Moje jedna páníčka měla penyboard. Pučila ho té druhé páníčce, která na tom moc neuměla jezdit. Bylo to strašné. Vpletl jsem se jí do cesty a.... Spadli jsme. Ona měla rozbité koleno a loket, já... Zadní nožku-neměl jsem tam srst. Tekla mi tam krev. Zavyl jsem. Bolelo to šíleně. páníčky plakaly. Já jakoby nic. Brečeli celý den. Vyšokovalo je to, bály se o mně. Když se vrátili větší páníčci, zprvu se zlobili, pak ale poznali, že páníčky jsou u toho na prášky a že řev ničemu nepomůže. Dali mi tam dezinfekci, já si ji ale olízl. Nakonec to ale dopadlo dobře. Mám tam strup a léčí se to.
Jak jsem byl poprvé na cvičáku
Ten den se mi hrozně líbil. Sice jsme jeli autem a to já nerad, ale brzy ráno, místo procházky jsme jeli do jednoho malého městečka. Byl tam takový pán, kterého všichni poslouchali. Byla tam velká louka a tam hodně pejsků-dokonce v mém věku! Sice jsme byli jen na úvodní hodině, přesto se mi to moc líbilo. Nakonec jsme si mohli zaběhat navolno. To byla taková paráda! Hrozně jsem se zabavil a byl jsem šťasten. Byl to asi můj nejlepší den v životě. Opravdu! Pak jsme šli na takové průlizky. Na houpačku jsem sice nechtěl vlézt, jinak to ale bylo v pohodě. Pak jsme se prošli a jeli domů. Už se těším na příští neděli!
Jak jsem strááášně zlobil
Byla sobota. Obecně mám sobotu moc rád, protože jsou páníčky doma, ale tuhle jsem neměl. Moji páníčci mají před dveřmi ze zahrady kabel z televize. Páníčka říká páníčkovi, ať ho něčím zalepí, ale popravdě-páníčkovi se moc jaksi nachce. A tak to prostě jednou muselo nastat-a nastalo to právě v tu sobotu. S páníčkou jsme se vrátili z procházky. Dostal jsem najíst, napít. Moje páníčka se šla převléct. Já se nudil, a tak jsem kousal do toho kabelu. To jsem neměl dělat! Druhá páníčka se šla dívat na televizi. Normálně ji zapla a-ona nešla. Zavolala tu druhou. Páníčka šla ven a-vynadala mi, kopala mě. Já se styděl a šel jsem do pelíšku. Obě páníčky potom jeli do Elektra pro jakési spojky. Zadělali to. Nakonec vše dopadlo.
Jak přišla páníčka z lázní
Byl větrný podzimní den. Právě jsem se svýma páníčkama dováděl na zahradě. Najednou přijelo prapáníčkovo auto. (dá se to tak říct?). Zpozorněl jsem. Vyšel z auta. Potom jeho žena. A nakonec-moje stará páníčka! už jsem myslel, že se nevrátí. Byl jsem hróóóózně šťasten. Poté šla se mnou a ještě jednou páníčkou na procházku. Šli jsme na volno. Já ji ukazoval, co všechno umím. Po procházce mi dali najíst a oni si dali zákusek. Taková tečka na konec!
Jak moje panička slavila narozeniny
Moje první zima
Bylo to o víkendu. Vzbudil jsem se. Už tam stála moje pánička-ale byla nějak oblečená! Rukavice, šála, čepice... Divné. Vešel jsem před svůj kotec (no, ono to je takový můj pokoj venku). No, lidi, já málem dostal infarkt! Vše bylo pokryté něčím bílým. Prý sníh. A je to neskutečně ledové. Proto byla pánička tak oblečená. Úplně jsem zpanikařil. Začal jsem to hrabat. Hledal jsem tu hezky zelenou travičku, ve které jsem se vždy válel. Pánička se málem zadávila smíchy. Jak se ona může smát? Nakonec to ale po dni roztálo. To pak byly kaluže a bahno. Do jedné jsem stoupl. Já byl už tak zmatený, že jsem tak stál a civěl na páničku. Ta se opět mohla potrhnout smíchy. Já vodu moc nemusím. No, řeknu vám, tahle zima není nic pro mě. Pánička ale říkala, že to ještě jednou příjde-a prý i větší! Pána jána!
Jak byl Mikuláš
Děti v mé rodině zbožňují Mikuláše. Já nevím, jestli ho mám rád, je to můj první. Je strašná zima. Sedím u terasy. Prý dostanu Mikuláše. Co... To bude? Áá, už se to nese! Ano! Zbožňuju Mikuláše! Ten párek je vynikající!
Jak jsem rozkousal světýlka
Ten den se pánička a páníček vraceli z obchodu velmi rozradostněni. Páníčka si koupila si světýlka na stromeček, který máme před domem. Prý za to utratila moc peněz. A páníček jí to konečně koupil. Hned, jak přišli světýlka pověsili. Malá pánička šla se mnou na procházku. Když jsme se vrátili, dostal jsem jídlo a pánička se šla dívat na televizi. Asi jsem se nudil, nevím, tak jsem šel okouknout ta nová světýlka. Svítila nádherně stříbrným světlem. Ze světýlek vedla taková šňůra, která zřejmě do světýlek dávala to světlo. Já do té šňůry kousl. Psi, já dostal ránu! Raději to nikdy nezkoušejte! Nejenže jsem dostal ránu (dobře mi tak, řekla pánička), světýlka zhasli. To nechtějte vidět to ráno, jak vyváděl pániček! Zbil mě, nadával mi. Pánička se semnou odmítala tulit. Pak se ale přestali zlobit. No, jsem prostě v pubertě.
Trávení Vánočních svátků
Bylo to super. Skoro každý večer mě vzali k sobě do obýváku. Na Vánoce mě fotili s vánoční čepičkou, přihlížel jsem dárků. Dostal jsem mnoho sušenek, hraček, polovinu snědl o Štědrým dni. :-) Hezky jsme si to prožili.
Nový rok byl zvláštní. Ostatně můj první. Byly ohňostroje a rachejtle. Třásl jsem se, tak jsme se společně v obýváku dívali na televizi. Bylo to velmi příjemné. Krásný nový rok všem!
Tragédie
Nikdo neví, jak se to stalo. Mám zkřivená záda. Něco s páteří. Skoro každý den musíme chodit k doktorce. Strašné. Nepoznali byste mě. Musím polehávat, moc nechodit, nejsem schopný sám jíst. Bez léků jsem jako mrtvolka. Moc vás prosím, držte nám palečky, kdo s tím má zkušenosti, napište nám na do rubriky napiš mi. Budu vás pravidelně
informovat, i když né moc často, páníčka musí se mnou teď trávit hromadu času a podporovat mě. Tak papa.
Ahoj po dlouhé době!
Jsem moc rád. Prožívám krásné chvilky života. Jsem uzdraven. Zvládl jsem to prý úplně perfektně. Zase skáču. Moje nemoc naši rodinu spojila. Berou mě všude. Brzy se zase ozvu!
Jak jsem byl v psím hotelu
Moje rodinka chtěla strávit prázdniny na chatě v horách. Ta ale není oplocená, navíc by pořád byli pryč, lyžovat. Ví, že bych nebyl spokojený. Proto tedy zavolali jedné moc hodné paní. Ano, byl jsem v psím hotelu. Měli to moc hezky zařízené. Ne, nebyl jsem v kotci. Celý den jsem si mohl dělat co chtěl, tedy krom hodin cvičení, jezení a hraní s páníčkou. Měli velký pozemek. Paní jsem si hned oblíbil, byla milá, zřejmě velikánský milovník psů. Bylo to sice moc super, to jste ale měl vidět to nadšení, když si pro mě mí páníčkové opět přijeli!
Jak mám boudičku
Ano, měl jsem předtím krásný byeček, kde předtím byla odložna dřev. A pořád mám! Jenže: Jako každý zvídavý pes hlídám u branky, kdo projde a tak... No, hlídám! Po chvilce stejně usnu. A tak mi pořídli zateplenou boudičku, odkud můžu hlídat jak pořádný pes! Dokonce se sem vlezou moje dvě menší páníčky!
Moje narozeniny-Bary má 1 rok
Už od rána jsem věděl, že je něco jiného, zvláštního, než obvykle. Chovali se ke mně velmi hezky, (ne že by se jindy nechovali, ale teď mě vyloženě rozmazlovali) ráno i odpoledne byla dlouhá, zajímavá procházka, kdy jsem byl opravdu celou procházku navolno. Jen mě přidržovali, když někde byl pes, běžec, nebo cyklista. Poté, když jsem přišel z odpolední procházky, na mě čekali s dortem a později i s dárkama. Dort, a jak ho jím v galerii! (recept na blogu) Jelikož dávám přednost jídlu před hračkama, (ty moc dlouho u mě stejnak nevydrží) dostal jsem tunu jídla, převážně mých milovaných vepřových uch. Celý den byli páníčci se mnou, to bylo mým největším dárkem. Takže celkově jsem si své roční narozeniny moc a moc užil!!!